Po dlouhém váhání jsem se rozhodla pro tohle téma. Myslím si, že by mohlo být zajímavé se zamyslet nad tím, zda je vlk z pohádky oběť či vrah. Vždyť tuhle pohádku zná snad každé malé dítě. Rodiče i prarodiče je svým dětem vypráví před spaním a doufají, že si jejich potomci z příběhu vezmou morální ponaučení. Je ale správné vyprávět dětem takovéto pohádky? V pohádce dobro sice zvítězí nad zlem, ale samo o sobě to učiní poměrně brutálním způsobem.

V příběhu pošle maminka červenou karkulku k babičce, aby jí popřála k svátku. Než karkulka odejde, tak ji maminka poučí o tom, jak se má chovat, kudy má jít a s kým se má či nemá bavit. Takto poučená karkulka vyrazí k babičce. Jde lesem a trhá kytičku pro babičku, když v tom se zjeví vlk, který se s ní dá do řeči. Vlk se šikovně vyptává, díky tomu brzy zjistí kam karkulka jde i proč tam jde. Potom se s ní vlk rozloučí a tváří se, že pokračuje v cestě. Sotva však zajde za zátočinu, tak se otočí a lesem karkulku předběhne. K domku babičky dorazí vlk první. Zaklepe na dveře, představí se jako karkulka a po vyzvání vstoupí do domku. Poté babičku zhltne, pak se jde vymódit do babiččiny noční košile a čepce na spaní. Jakmile je převlečený, tak si lehne do postele - čeká na karkulku. Karkulka jde mezitím lesem a prozpěvuje si, dává si na čas,takže k domku přijde až po delší době. Po zaklepání vejde dovnitř. Přijde k posteli a pozdraví domnělou babičku. Vlk před karkulkou chvíli hraje divadlo, potom co ho karkulka prokoukne ji spolkne jako malinu. Po „dobrém“ obědě dostane vlk žízeň, proto se s nafouklým břichem vyplouží z domku a jde se napít ke studni. Jenomže v tu samou chvíli prochází kolem myslivec a co nevidí? Vlk si to štráduje z domku jeho dobré známé, přitom vypadá náramně podezřele. Myslivec na nic nečeká, praští vlka pažbou flinty, tím vlka omráčí. Pak zkontroluje situaci a nakonec vlkovi rozpáře břicho, ze kterého mu vyskočí babička s karkulkou. Obě jsou živé a zdravé, snad jen trochu v šoku. Následně vlkovi naplní břicho kamením, pečlivě mu ho zašijí, než se vlk probudí jdou se schovat. Vlk se po chvilce probere, myslí si, že omdlel žízní, tak se doplazí ke studni. Nakloní se do studny, aby se napil, ale kamení se v něm převáží a vlk sletí po hlavě dolů. Jak to dopadne vědí všichni, vlk se utopí a myslivec, babička a karkulka jdou slavit. Ale kdo je ve skutečnosti vrah? Je to vlk, myslivec či dokonce babička?

            Z příběhu vyplývá, že se nic z těchto událostí nemuselo stát, stačilo by jen, aby karkulka poslechla svoji maminku a místo, aby šla přes les, šla tou nejkratší cestou k babičce. Navíc maminka jí zcela jasně nakázala, aby se cestou nikde nezdržovala a s nikým nevybavovala. Karkulka se i přes toto kázání začne bavit s cizí osobou a klidně jí řekne kam jde. Přehlédneme-li však neposlušnost a naivitu karkulky, musí nás zarazit hloupost babičky. Vždyť karkulka je jen malé dítě, které ještě nemá rozum, naopak babička by ho už ve svém věku mít mohla. Tak v prvé řadě se babička neobtěžuje ani zamknout dveře. To je jakoby zvala všechny zloděje a vrahy z širokého okolí. Dále, když babičce někdo klepe na dveře a tvrdí, že je její vnučka, tak se to babička ani neobtěžuje zkontrolovat. Rovnou tu osobu pozve dál a pak se nestačí divit.

            Jak už víme, vlk využil důvěřivost, naivitu i hloupost obou žen. Proto, díky svojí vynalézavosti může obě sežrat. Tady však musíme přehlédnout fakt, že by vlk musel mít tlamu jako vrata od chléva, jak jinak by mohl sežrat babičku s karkulkou a nezpůsobit jim ani škrábnutí? Fakt, že by musel být velký aspoň jako menší dům, aby se mu do břicha vůbec vešly dvě ženy, radši nebudeme rozebírat. Nicméně vlk i přes svoji vynalézavost zapomněl při svém zločinu počítat i s nečekanými okolnostmi a proto ho mohl zaskočit myslivec.

            Myslivec vlka překvapí, omráčí a zachrání babičku s karkulkou. Až sem se myslivec chová jako hrdina. Následně však přejde z obrany do chladnokrevného útoku, když vlkovi spolu s babičkou a karkulkou naplní břicho kameny. Správně by ale měl zavolat policii, která by ho předala soudu. Ten by pak rozhodl o zákonném trestu.

            Už jsme si ujasnili, že myslivec překročil zákon, když nezavolal policii a vzal spravedlnost do svých rukou. Přestože původně bránil babičku s karkulkou, tak díky jeho pozdějšímu počínání musíme obranu překvalifikovat na chladnokrevnou vraždu. Myslivec totiž věděl, co se s vlkem stane, když bude mít břicho plné kamení. Bylo mu zcela jasně, že se vlk ve studni utopí, protože nemá žádnou šanci dostat se sám ze studny a na pomoc mu samozřejmě taky nikdo nepřijde. A právě zde se ze sériového vraha stává oběť a ze zachránce brutální vrah. Navíc myslivci při jeho počínání pomáhala jak babička, tak karkulka. To z nich dělá spoluviníky. Karkulku však můžeme vynechat, protože je ještě nezletilá, navíc ji navedly dvě starší osoby, kterým plně důvěřovala. Babička by ale rozhodně obviněna být měla. Nicméně u babičky bychom měli brát v potaz, že po sežrání byla ještě v šoku a tak si nemusela plně uvědomovat následky svých činů. Máte na to jiný názor?

Veroušek